častý

Inherited from Old Czech častý, from Proto-Slavic *čęstъ.

• IPA^(key): [ˈt͡ʃastiː]

• audio

  (file)

častý

1. frequent

   velmi častý nežádoucí účinek ― a very common side effect

• It can be used with both eventive and resultative nouns, but for resultative nouns it is only used in the plural form of the noun.

• častý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• častý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• častý in Internetová jazyková příručka

Inherited from Proto-Slavic *čęstъ.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈt͡ʃastɨː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈt͡ʃastiː/, /ˈt͡ʃastɛj/

častý (adverb často)

1. dense
2. many, abundant (occurring in large quantities)
3. frequent (often recurring)
4. repeated, recurrent
5. constant, persistent

• Czech: častý

• Jan Gebauer (1903–1916) “častý”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění