čeledín

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech čeledín. Related to čeleď.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈt͡ʃɛlɛɟiːn]
Hyphenation: če‧le‧dín

Noun

čeledín m anim

farm worker, groom

Declension

Declension of čeledín (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	čeledín	čeledíni
genitive	čeledína	čeledínů
dative	čeledínovi, čeledínu	čeledínům
accusative	čeledína	čeledíny
vocative	čeledíne	čeledíni
locative	čeledínovi, čeledínu	čeledínech
instrumental	čeledínem	čeledíny

Related terms

děvečka f

See also

podruh m

Further reading

čeledín in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
čeledín in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
čeledín in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Etymology

From čeled.

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈt͡ʃɛlɛɟiːn/

IPA^(key): (15^th CE) /ˈt͡ʃɛlɛɟiːn/

Noun

čeledín m pers

farm worker, groom

Declension

Declension of čeledín (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	čeledín	čeledíny	čeledíni, čeledínové
genitive	čeledína	čeledínú	čeledínóv
dative	čeledínu, čeledínovi	čeledínoma	čeledínóm
accusative	čeledína	čeledíny	čeledíny
vocative	čeledíne	čeledíny	čeledíni, čeledínové
locative	čeledínu, čeledínovi	čeledínú	čeledíniech
instrumental	čeledínem	čeledínoma	čeledíny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

Czech: čeledín

Further reading

Jan Gebauer (1903–1916) “čeledín”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.