říct

Czech

Alternative forms

říci

Etymology

Inherited from Old Czech řéci, from Proto-Slavic *reťi.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈr̝iːt͡st]
Hyphenation: říct

Verb

říct pf (imperfective říkat)

to say
Nevím, co na to říct. ― I don't know what to say about that.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	říct, říci	Active adjective	řkoucí
Verbal noun	(rčení)	Passive adjective	řečený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	řeknu	řekneme	—	řekněme
2nd person	řekneš	řeknete	řekni	řekněte
3rd person	řekne	řeknou	—	—

The verb říct does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	řekl	řekli	řečen	řečeni
masculine inanimate	řekl	řekly	řečen	řečeny
feminine	řekla	řekly	řečena	řečeny
neuter	řeklo	řekla	řečeno	řečena

Transgressives	present	past
masculine singular	řka	—
feminine + neuter singular	řkouc	—
plural	řkouce	—

Related terms

adjectives

řečený

nouns

verbs

doříct
naříkat
nařknout
odřeknout
odříct
odříkat
podřeknout
podříct
přeřeknout
říkat
uřknout
vyříkat
vyřknout
zařeknout
zřeknout
zříct

See also

nazývat

Further reading

říct in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
říct in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.