řemeslník

Czech

Alternative forms
  • řemesník

Etymology

From řemeslo +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈr̝ɛmɛsl̩ɲiːk]

Noun

řemeslník m anim (feminine řemeslnice)

  1. craftsman, artisan

Declension
Declension of řemeslník (velar masculine animate)
singular plural
nominative řemeslník řemeslníci
genitive řemeslníka řemeslníků
dative řemeslníkovi, řemeslníku řemeslníkům
accusative řemeslníka řemeslníky
vocative řemeslníku řemeslníci
locative řemeslníkovi, řemeslníku řemeslnících
instrumental řemeslníkem řemeslníky

Further reading
  • řemeslník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • řemeslník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.