řetězit

Czech

Etymology

From řetěz +‎ -it.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈr̝ɛcɛzɪt]

Verb

řetězit impf (perfective zřetězit)

to concatenate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	řetězit, řetěziti	Active adjective	řetězící
Verbal noun	řetěžení	Passive adjective	řetěžený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	řetězím	řetězíme	—	řetězme
2nd person	řetězíš	řetězíte	řetěz	řetězte
3rd person	řetězí	řetězí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive řetězit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	řetězil	řetězili	řetěžen	řetěženi
masculine inanimate	řetězil	řetězily	řetěžen	řetěženy
feminine	řetězila	řetězily	řetěžena	řetěženy
neuter	řetězilo	řetězila	řetěženo	řetěžena

Transgressives	present	past
masculine singular	řetěze	—
feminine + neuter singular	řetězíc	—
plural	řetězíce	—

Related terms

řetězení

Further reading

řetěziti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
řetěziti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
řetězit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.