řevnivý

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *rьvьnivъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈr̝ɛvɲɪviː]
  • Hyphenation: řev‧ni‧vý

Adjective

řevnivý

  1. jealous, envious
    • 1868, Karolína Světlá, Kříž u potoka‎:
      ... všem lidem bylo k radosti; jen otec zůstal k němu chladný, řevnivý, nevlídný, jen jeho nezajímaly jeho pokroky a jeho zdar.
      (please add an English translation of this quotation)

Declension
Declension of řevnivý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative řevnivý řevnivá řevnivé
genitive řevnivého řevnivé řevnivého
dative řevnivému řevnivé řevnivému
accusative řevnivého řevnivý řevnivou řevnivé
locative řevnivém řevnivé řevnivém
instrumental řevnivým řevnivou řevnivým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative řevniví řevnivé řevnivá
genitive řevnivých
dative řevnivým
accusative řevnivé řevnivá
locative řevnivých
instrumental řevnivými

Derived terms
  • řevnivost f

See also

Further reading
  • řevnivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • řevnivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.