řezat

See also: rezať

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech řězati, from Proto-Slavic *rězati, from Proto-Balto-Slavic *rḗˀźtei, from Proto-Indo-European *wreh₁ǵ-.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈr̝ɛzat]
  • Audio(file)

Verb

řezat impf (perfective nařezat or pořezat or rozřezat or říznout)

  1. to cut (to perform an incision, for example with a knife)
  2. to saw (with a saw)
    řežem dříví na polínka ― (please add an English translation of this usage example)

Conjugation
Conjugation
Infinitive řezat, řezati Active adjective řežící, řezající
Verbal noun — Passive adjective —
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person řežu, řezámřežeme, řezáme—řežme, řezejme
2nd person řežeš, řezášřežete, řezáteřež, řezejřežte, řezejte
3rd person řeže, řezářežou, řezají——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive řezat.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate řezalřezaliřezánřezáni
masculine inanimate řezalyřezány
feminine řezalařezána
neuter řezalořezalařezánořezána
Transgressives present past
masculine singular řeže, řezaje—
feminine + neuter singular řežíc, řezajíc—
plural řežíce, řezajíce—
adjective
  • řezbářský
nouns
verbs

Further reading
  • řezati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • řezati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • řezat in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.