šenkýř

Czech

Etymology

From šenk +‎ -ýř.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈʃɛŋkiːr̝̊]
  • Hyphenation: šen‧kýř

Noun

šenkýř m anim (feminine šenkýřka)

  1. (archaic, informal) innkeeper

Declension
Declension of šenkýř (soft masculine animate)
singular plural
nominative šenkýř šenkýři
genitive šenkýře šenkýřů
dative šenkýřovi, šenkýři šenkýřům
accusative šenkýře šenkýře
vocative šenkýři šenkýři
locative šenkýřovi, šenkýři šenkýřích
instrumental šenkýřem šenkýři

Further reading
  • šenkýř in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • šenkýř in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • šenkýř in Akademický slovník cizích slov, 1995, at prirucka.ujc.cas.cz
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.