ženich

See also: ženích

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ženixъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈʒɛɲɪx]

Noun

ženich m anim

  1. bridegroom, groom
    Antonym: nevěsta

Declension
Declension of ženich (velar masculine animate)
singular plural
nominative ženich ženiši, ženichové
genitive ženicha ženichů
dative ženichovi, ženichu ženichům
accusative ženicha ženichy
vocative ženichu ženiši, ženichové
locative ženichovi, ženichu ženiších
instrumental ženichem ženichy

Further reading
  • ženich in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • ženich in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ženich in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.