brúsiti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *brusiti.

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈbruːsici/

IPA^(key): (15^th CE) /ˈbrou̯sici/

Verb

brúsiti impf

to sharpen, to hone, to whet, to grind
- 1432–1452, Nejstarší městská kniha táborská z let 1432–1452:
  A zlámal-li by sě hřiedel nebo kolo u toho brusu, na kterémž Dub nožieř má brúsiti, oprav to Vaněk pekař tak, aby sě Dub nožieř nemeškal.
  (please add an English translation of this quotation)

Conjugation

Conjugation of brúsiti (class IV)

infinitive	supine	verbal noun
brúsiti	brúsit	brúšenie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	brúšu	brúsívě (-va)	brúsím (-me/-my)	–	brusvě, brúsivě (-va)	brusme, brúsim (-me/-my)
2nd person	brúsíš	brúsíta	brúsíte	brus, brúsi	brusta, brúsita	bruste, brúsite
3rd person	brúsí	brúsíta	brúsie	brus, brúsi	brusta, brúsita	bruste, brúsite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	brúsich	brúsichově (-va)	brúsichom (-me/-my)	brúsiech	brúsiechově (-va)	brúsiechom (-me/-my)
2nd person	brúsi	brúsista (-šta)	brúsiste (-šte)	brúsieše	brúsiešta (-sta)	brúsiešte (-ste)
3rd person	brúsi	brúsista (-šta)	brúsichu	brúsieše	brúsiešta (-sta)	brúsiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	brúsil	brúsila	brúsili	brúšen	brúšena	brúšeni
Feminine	brúsila	brúsile	brúsily	brúšena	brúšeně	brúšeny
Neuter	brúsilo	brúsile	brúsila	brúšeno	brúšeně	brúšena

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	brúsě	brúsiece		brúsiv	brúsivše
Feminine	brúsieci			brúsivši
Neuter	brúsě, brúsieci			brúsiv, brúsivši

Note: This table shows the most common forms of brúsiti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

brus
pobrúsiti

Descendants

Czech: brousit