dědička

Czech

Etymology

From dědic +‎ -ka.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɟɛɟɪt͡ʃka]

Noun

dědička f (masculine dědic)

  1. female heir, heiress

Declension
Declension of dědička (hard feminine reducible)
singular plural
nominative dědička dědičky
genitive dědičky dědiček
dative dědičce dědičkám
accusative dědičku dědičky
vocative dědičko dědičky
locative dědičce dědičkách
instrumental dědičkou dědičkami

Further reading
  • dědička in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • dědička in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • dědička in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.