dvojník

See also: dvojnik

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech dvojník, from Proto-Slavic *dъvojьnikъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈdvojɲiːk]

Noun

dvojník m anim

  1. look-alike, lookalike
  2. double (person who resembles and stands in for another person)

Declension
Declension of dvojník (velar masculine animate)
singular plural
nominative dvojník dvojníci
genitive dvojníka dvojníků
dative dvojníkovi, dvojníku dvojníkům
accusative dvojníka dvojníky
vocative dvojníku dvojníci
locative dvojníkovi, dvojníku dvojnících
instrumental dvojníkem dvojníky

Further reading
  • dvojník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • dvojník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • dvojník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.