dychtivý

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech dychtivý. By surface analysis, dychtit +‎ -ivý.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈdɪxcɪviː]

Adjective

dychtivý (comparative dychtivější, superlative nejdychtivější, adverb dychtivě)

  1. eager (ardent to pursue an objective)

Declension
Declension of dychtivý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative dychtivý dychtivá dychtivé
genitive dychtivého dychtivé dychtivého
dative dychtivému dychtivé dychtivému
accusative dychtivého dychtivý dychtivou dychtivé
locative dychtivém dychtivé dychtivém
instrumental dychtivým dychtivou dychtivým
short dychtiv dychtiva dychtivo
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative dychtiví dychtivé dychtivá
genitive dychtivých
dative dychtivým
accusative dychtivé dychtivá
locative dychtivých
instrumental dychtivými
short dychtivi dychtivy dychtiva

Further reading
  • dychtivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • dychtivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • dychtivý in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.