klátit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech klátiti, from Proto-Slavic *koltiti. By surface analysis, klát +‎ -it.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈklaːcɪt]

Verb

klátit impf

  1. to sway, to swing, to dangle [+instrumental]
    Synonyms: kývat, viklat, komíhat, houpat
    klátit rukama/nohama ― to dangle the hands/legs
  2. to shake, to rattle, to jiggle [+instrumental]
    Synonyms: lomcovat, cloumat
  3. (reflexive with se) to sway, to totter, to stagger
    Synonyms: kymácet se, vrávorat

Conjugation
Conjugation
Infinitive klátit, klátiti Active adjective klátící
Verbal noun klácení Passive adjective klácený
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person klátímklátíme—klaťme
2nd person klátíšklátíteklaťklaťte
3rd person klátíklátí——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive klátit.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate klátilklátiliklácenkláceni
masculine inanimate klátilykláceny
feminine klátilaklácena
neuter klátiloklátilaklácenoklácena
Transgressives present past
masculine singular klátě—
feminine + neuter singular klátíc—
plural klátíce—

Further reading
  • klátiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • klátiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • klátit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.