knížecí

Czech

Etymology

From kníže +‎ -í.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkɲiːʒɛt͡siː]

Adjective

knížecí

  1. (relational) prince, prince's, princely
  1. (less commonly) duke, duke's

Declension
Declension of knížecí (soft)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative knížecí knížecí knížecí
genitive knížecího knížecí knížecího
dative knížecímu knížecí knížecímu
accusative knížecího knížecí knížecí knížecí
locative knížecím knížecí knížecím
instrumental knížecím knížecí knížecím
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative knížecí knížecí knížecí
genitive knížecích
dative knížecím
accusative knížecí knížecí
locative knížecích
instrumental knížecími

Further reading
  • knížecí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • knížecí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.