odjíždět

Czech

Etymology

From od- +‎ jezdit.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈodjiːʒɟɛt]

Verb

odjíždět impf (perfective odjet)

to depart by vehicle

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odjíždět, odjížděti	Active adjective	odjíždějící
Verbal noun	odjíždění	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odjíždím	odjíždíme	—	odjíždějme
2nd person	odjíždíš	odjíždíte	odjížděj	odjíždějte
3rd person	odjíždí	odjíždějí, odjíždí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odjíždět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odjížděl	odjížděli	—	—
masculine inanimate	odjížděl	odjížděly	—	—
feminine	odjížděla	odjížděly	—	—
neuter	odjíždělo	odjížděla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	odjížděje	—
feminine + neuter singular	odjíždějíc	—
plural	odjíždějíce	—

Antonyms

přijíždět

Related terms

odcházet
odjet
odjezd
odjíždějící

Further reading

odjížděti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
odjížděti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
odjíždět in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.