služebník

Czech

Etymology

From služba +‎ -ník.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈsluʒɛbɲiːk]
Audio (file)
Hyphenation: slu‧žeb‧ník
Rhymes: -ɛbɲiːk

Noun

služebník m anim (feminine služebnice)

servant

Declension

Declension of služebník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	služebník	služebníci
genitive	služebníka	služebníků
dative	služebníkovi, služebníku	služebníkům
accusative	služebníka	služebníky
vocative	služebníku	služebníci
locative	služebníkovi, služebníku	služebnících
instrumental	služebníkem	služebníky

Derived terms

modloslužebník
služebnictvo

Further reading

služebník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
služebník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
služebník in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.