soutěživý

Czech

Etymology

From soutěžit +‎ -ivý.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsou̯cɛʒɪviː]

Adjective

soutěživý

  1. competitive (of a person)

Declension
Declension of soutěživý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative soutěživý soutěživá soutěživé
genitive soutěživého soutěživé soutěživého
dative soutěživému soutěživé soutěživému
accusative soutěživého soutěživý soutěživou soutěživé
locative soutěživém soutěživé soutěživém
instrumental soutěživým soutěživou soutěživým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative soutěživí soutěživé soutěživá
genitive soutěživých
dative soutěživým
accusative soutěživé soutěživá
locative soutěživých
instrumental soutěživými

Derived terms

Further reading
  • soutěživý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • soutěživý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • soutěživý in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.