stěhovavý

Czech

Etymology

From stěhovat +‎ -avý.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈscɛɦovaviː]

Adjective

stěhovavý

  1. migratory

Declension
Declension of stěhovavý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative stěhovavý stěhovavá stěhovavé
genitive stěhovavého stěhovavé stěhovavého
dative stěhovavému stěhovavé stěhovavému
accusative stěhovavého stěhovavý stěhovavou stěhovavé
locative stěhovavém stěhovavé stěhovavém
instrumental stěhovavým stěhovavou stěhovavým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative stěhovaví stěhovavé stěhovavá
genitive stěhovavých
dative stěhovavým
accusative stěhovavé stěhovavá
locative stěhovavých
instrumental stěhovavými

Further reading
  • stěhovavý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • stěhovavý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.