starořecký

Czech

Etymology

From staro- (“old-”) +‎ řecký (“Greek”).

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈstaror̝ɛt͡skiː]
  • Rhymes: -ɛtskiː
  • Hyphenation: sta‧ro‧řec‧ký

Adjective

starořecký (adverb starořecky)

  1. Ancient Greek

Declension
Declension of starořecký (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative starořecký starořecká starořecké
genitive starořeckého starořecké starořeckého
dative starořeckému starořecké starořeckému
accusative starořeckého starořecký starořeckou starořecké
locative starořeckém starořecké starořeckém
instrumental starořeckým starořeckou starořeckým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative starořečtí starořecké starořecká
genitive starořeckých
dative starořeckým
accusative starořecké starořecká
locative starořeckých
instrumental starořeckými

See also

Further reading
  • starořecký in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • starořecký in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • starořecký in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.