stydlivý

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *stydьlivъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈstɪdlɪviː]

Adjective

stydlivý

  1. shy

Declension
Declension of stydlivý (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative stydlivý stydlivá stydlivé
genitive stydlivého stydlivé stydlivého
dative stydlivému stydlivé stydlivému
accusative stydlivého stydlivý stydlivou stydlivé
locative stydlivém stydlivé stydlivém
instrumental stydlivým stydlivou stydlivým
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative stydliví stydlivé stydlivá
genitive stydlivých
dative stydlivým
accusative stydlivé stydlivá
locative stydlivých
instrumental stydlivými

Further reading
  • stydlivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • stydlivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • stydlivý in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.