výřečný

Czech

Etymology

From vý- +‎ řeč +‎ -ný.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈviːr̝ɛt͡ʃniː]
  • Hyphenation: vý‧řeč‧ný

Adjective

výřečný (comparative výřečnější, superlative nejvýřečnější)

  1. eloquent, articulate
  2. talkative, loquacious

Declension
Declension of výřečný (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative výřečný výřečná výřečné
genitive výřečného výřečné výřečného
dative výřečnému výřečné výřečnému
accusative výřečného výřečný výřečnou výřečné
locative výřečném výřečné výřečném
instrumental výřečným výřečnou výřečným
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative výřeční výřečné výřečná
genitive výřečných
dative výřečným
accusative výřečné výřečná
locative výřečných
instrumental výřečnými

Synonyms

Derived terms

Further reading
  • výřečný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • výřečný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.