výhradní

Czech

Etymology

From výhrada +‎ -ní.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈviːɦradɲiː]

Adjective

výhradní

  1. exclusive

Declension
Declension of výhradní (soft)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative výhradní výhradní výhradní
genitive výhradního výhradní výhradního
dative výhradnímu výhradní výhradnímu
accusative výhradního výhradní výhradní výhradní
locative výhradním výhradní výhradním
instrumental výhradním výhradní výhradním
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative výhradní výhradní výhradní
genitive výhradních
dative výhradním
accusative výhradní výhradní
locative výhradních
instrumental výhradními

Further reading
  • výhradní in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • výhradní in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • výhradní in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.