věřící

See also: verici

Czech

Etymology

From věřit +‎ -cí.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvjɛr̝iːt͡siː]

Adjective

věřící

  1. believing
    Antonym: nevěřící

Usage notes
  • It is often used as a noun (believer, worshipper).

Declension
Declension of věřící (soft)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative věřící věřící věřící
genitive věřícího věřící věřícího
dative věřícímu věřící věřícímu
accusative věřícího věřící věřící věřící
locative věřícím věřící věřícím
instrumental věřícím věřící věřícím
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative věřící věřící věřící
genitive věřících
dative věřícím
accusative věřící věřící
locative věřících
instrumental věřícími

Further reading
  • věřící in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • věřící in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • věřící in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.