volitelný

Czech

Etymology

From volit +‎ -telný.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvolɪtɛlniː]

Adjective

volitelný

  1. optional
    Antonym: povinný

Declension
Declension of volitelný (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative volitelný volitelná volitelné
genitive volitelného volitelné volitelného
dative volitelnému volitelné volitelnému
accusative volitelného volitelný volitelnou volitelné
locative volitelném volitelné volitelném
instrumental volitelným volitelnou volitelným
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative volitelní volitelné volitelná
genitive volitelných
dative volitelným
accusative volitelné volitelná
locative volitelných
instrumental volitelnými

Further reading
  • volitelný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • volitelný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • volitelný in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.