zdařit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech zdařiti. By surface analysis, z- +‎ dařit.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈzdar̝ɪt]

Verb

zdařit impf (perfective dařit)

  1. (reflexive with se) to succeed

Conjugation
Conjugation
Infinitive zdařit, zdařiti Active adjective zdařivší
Verbal noun zdaření Passive adjective zdařený
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person zdařímzdaříme—zdařme
2nd person zdaříšzdařítezdařzdařte
3rd person zdařízdaří——
The verb zdařit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate zdařilzdařilizdařenzdařeni
masculine inanimate zdařilyzdařeny
feminine zdařilazdařena
neuter zdařilozdařilazdařenozdařena
Transgressives present past
masculine singular —zdařiv
feminine + neuter singular —zdařivši
plural —zdařivše

Further reading
  • zdařiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • zdařiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • zdařit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.